Metropolitní plán má zastavit přelévání města do krajiny

Metropolitní plán vyvolává řadu otázek.
Od těch jednoduchých – proč vznikl, až po ty složitější – proč ho potřebujeme a jak mu rozumět.

Ing. arch. Ondřej Beneš Ph. D.

 

Kdo má otázky, potřebuje i odpovědi. A pro ty jsme šli za urbanistou, architektem Ing. arch. Ondřejem Benešem, Ph.D., který se zabývá nejen praktickou stránkou architektonického řešení prostoru, ale také přednáší o možnostech těchto řešení na mezinárodní úrovni.

► Co říkáte na prezentovanou podobu Metropolitního plánu?

Jsem velmi rád, že Metropolitní plán vůbec vzniká. Těch okamžiků, kdy docházelo ze strany měnících se politických reprezentací k radikálnímu přehodnocení všeho – od týmu, přes východiska, cíle atd., bylo mnoho.

Je třeba si uvědomit, že od devadesátých let se územní plánování stalo především hrou různobarevných plošek funkčního využití definovaných především majetkoprávními vztahy. To mělo za důsledek mnoho nelogicky umístěných satelitů v okolí vesnic, měst i okolo Prahy, stejně jako tzv. logistických center, které vznikají právě tímto způsobem.

Pojem zodpovědný urbanismus byl většinově od devadesátých let až neslušný výraz. Měst a obcí, které pochopily jeho význam, bylo poskrovnu. Jeden z nejlepších územních plánů v devadesátých letech mělo například Ústí nad Labem. Na mnoha z těch nejkvalitnějších a nejprogresivnějších se podílel právě architekt Roman Koucký (vedoucí Kanceláře metropolitního plánu), který je především odpovědný za současnou podobu metropolitního plánu.

► Jak lze jednoduše tento přístup definovat?

Jako posun od hry s barvami plošek ke snaze dívat se na město jako na celek, který by měl mít sledovatelný výraz, charakter. Abychom při navrhování dokázali o městě mluvit obdobně jako o domu – abychom dokázali být ve všech okamžicích plně zodpovědní za finální stav, abychom nekvalitu neodkazovali na technické nebo technologické mantinely. Abychom vytvářeli město příjemné k žití, obytné, přehodnocující svůj vývoj, s vkládáním dalších minimálně stejně kvalitních vrstev.

► Podle jakých zásad se sestavuje Metropolitní plán a komu má pomáhat?

Metropolitní plán by měl především pomáhat zodpovědnému a smysluplnému rozvoji města. S pojmem rozvoj máme sice okamžitě spojenou představu rozšiřování, expanze, ale pokud bychom v krátkosti měli Metropolitní plán charakterizovat, byl by jím právě pravý opak.

Tedy – mezi jeho základní charakteristiky patří omezení – konec bezuzdné exploatace a přelévání města do volné krajiny a s tím související zahušťování – tedy přehodnocování již zastavěného území a hledání nové energie, nového využití, funkcí. S tím vším je neodmyslitelně spojené hledání a pojmenovávání hodnot a kvalit lokalit, míst, čtvrtí, oblastí a vlastně i celého města. Jde i o vyrovnávání se s krajinným reliéfem Prahy, jeho jedinečnou konfigurací.

Že to, co tu uvádím, zní zcela normálně a samozřejmě? Ano – ale jako v mnoha jiných oborech, i v územním plánování je k prosazení této „samozřejmosti“ nezbytné vyvinout doslova nezměrné úsilí.

► Jak by se do začátku platnosti MP měly zachovat městské části – respektovat, či nerespektovat jeho budoucí podobu?

Pro městské části je závazný současný územní plán, ten nový Metropolitní bude platný, až projde všemi procedurami, což bude ještě trvat několik let. Otázka právní kontinuity i toho, podle čeho se řídit, je tak poměrně jednoznačná.

► Neobáváte se, že naopak nyní MČ budou snáze podléhat tlaku developerů a majitelů pozemků tam, kde MP jde proti jejich zájmům?

Může se to stát, ale i v současném právním řádu mají obce v procesu územních a stavebních řízení možnosti se k záměrům vyslovovat, mohou spolupracovat s IPRem (Institut plánování a rozvoje). Pro problematická místa si mohou jako poradní orgán zřizovat různé urbanistické a architektonické komise a následně je pak i prověřovat nejrůznějšími studiemi, soutěžemi. Proto je dobré, pokud obec zaměstnává (interně, nebo externě) i pro problematiku péče o kvalitu architektury, urbanismu, veřejného prostoru, adekvátního odborníka, hájícího zájmy obce.

 

Ing. arch. Ondřej Beneš Ph. D.
Vystudoval architekturu na ČVUT. Zabývá se urbanismem, utvářením veřejného prostoru. Přednáší na českých i zahraničních univerzitách a navrhuje architektonické řešení pro soukromníky i veřejnou správu. Jedním z jeho nejvýraznějších projektů je komplex bytových domů v Libni. Kromě jiného je také oficiálním architektem města Děčín.

redakce