Výstavbu zastavit lze, říká bývalá starostka Benic

Na poli u Benic mělo vyrůst nové Jižní Město. Ale nevyroste. Zejména díky této ženě.

Věra Topičová, bývalá starostka Benic

Bývalé starostce Benic Věře Topičové se podařilo na zdejší poměry nemyslitelné. Zabránila masové výstavbě bytů pro 4000 obyvatel mezi Uhříněvsí a Benicemi v Projektu Sever. V hojně medializované kauze, v níž stála nejen proti obřímu developerovi, ale i proti silné lobby zástupců naší MČ a magistrátu, ukázala ostatním starostům, že to jde, když nechybí vůle, odhodlání a morální integrita. Když se pracuje pro obec, a ne pro sebe. A občanům dokázala, že i v politice můžete zůstat slušným člověkem. Záleží na tom, proč ji děláte.

► V které fázi jste se jako starostka dostala k projektu Sever Sebastiana Pawlowského?

Vše odstartovalo ještě před mým příchodem do funkce starostky, kdy jsem v materiálech našla schválení změny územního plánu bývalým zastupitelstvem. Rozsah plánované výstavby byl ale neporovnatelný s projektem, který zamýšlel pan Pawlowski. V té samé době usilovalo vedení vaší městské části (Praha 22 – tehdy byl ve funkci starosty Milan Coller, současný radní za hnutí Pro Prahu, a jeho zástupce Martin Langmajer, bývalý místostarosta a magistrátní radní pro územní plánování, současný zastupitel za ODS – pozn. red.) o změnu hranic katastru, což zastupitelé Benic odmítli, a to především z hlediska historického. Změna hranic katastru by přitom významně ulehčila realizaci Pawlowského projektu.

► Byli jste od začátku proti této výstavbě?

My jsme s Projektem Sever vedli celou sérii jednání především o nutných investicích do občanské vybavenosti. Ze strany pana Pawlowského však nebyly nikdy akceptovány požadavky, které jsme jako městská část v oblasti občanské vybavenosti vznášeli. Výsledkem pak nakonec byla další změna projektu, a to směrem k horšímu.

► Co jste proti tomu dělali?

Začali jsme se aktivně bránit. Avšak tvrdě jsme tento developerský projekt začali připomínkovat až v momentě, kdy byla vyžadována EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí). Opodstatněných připomínek bylo z naší strany opravdu mnoho, ale i přesto byla změna funkčního využití území z nepochopitelných důvodů nakonec schválena. Teprve poté jsme přistoupili k žalobě a soudnímu sporu, který jsme nakonec vyhráli.

► Jak se v této věci angažoval Martin Langmajer?

Pan Langmajer si nás dvakrát pozval na magistrát, jednou byl u schůzky přítomen dokonce i pan starosta Coller, kde nám bylo řečeno, že řízení městské části vůbec nerozumíme a do připomínkování projektu pana Pawlowského se nemáme vůbec plést. V té době se hodně tlačilo na již zmiňovanou změnu hranic.

► Z radnice Prahy 22 často zní argument, že pokud developer vlastní pozemek v rámci platného územního plánu, městská část mu nemůže zabránit v realizaci. Existují nějaké nástroje, kterými se může bránit, pokud o konkrétní developerský projekt nestojí?

Určitě ano. Záleží ale vždy na přístupu magistrátu, resp. odboru výstavby. Pokud nějaký projekt odpovídá stavebním předpisům a stavebnímu zákonu, je většinou schválen. U nás jsme však měli i situaci, kdy jsme o určitý projekt z mnoha důvodů nestáli. Odboru výstavby jsme zaslali negativní stanovisko a ten náš názor respektoval. Znám i případ, kdy odbor výstavby už 12 let blokuje jeden projekt v Praze, jelikož jeho realizace by měla na městskou část negativní dopad. Stavební zákon hovoří jasně – městská část uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a jejích obyvatel.

redakce